Vítezslava Kaprálová Smutny večer / Cold evening

Smutny večer   lyrics by Vítezslava Kaprálová herself

Studený večer
hle v tichu zní dávný pláč.
Vzpomínka bloudí po čele
jak tajuplný zaklínač.
Je večer hořkých slz,
bez slunce v čase tĕžce zkvetl,
mé slzy studená oblaka
prší na přání,
jež nikdo nepronesl.
V šeru vždy klíčí semena touhy,
však květů nezná tichý samotář.
Z krystalu ticha přede spánek
úzkostí lehce bledý.

Sad evening   translation by Timothy Cheek at the Amos Editio.

Cold evening,
there in the silence is the weeping from long ago.
memory wanders across my forehead
like an otherworldly conjurer.
It is an evening of bitter tears,
without the sun it blossomed in time uneasily,
cold gray clouds are raining my tears
on wishes which no one proclaimed.
In twilight, there always sprout seeds of desire;
however, he doesn’t knkow about blossoms,
he, the recluse.
From the crystal of silence spins a sleep,
lightly pale from anxiety.

Learn about Vítezslava Kaprálová here.